Ve víně byla objevena nová látka s protinádorovým účinkem

Francoužští vědci objevili ve víně novou polyfenolickou látku zvanou acutissimin A, která brání růstu rakovinných buněk. Jedná se o substanci vznikající při výrobě vína v dubových sudech. Dub vylučuje molekulu, která reaguje s flavonoidními látkami katechiny a epikatechiny obsaženými v hroznech.

Vědci zkoušeli různými metodami přijít na to, zda je látka s protinádorovým účinkem přirozeně obsažena ve víně. Bez dubového sudu by výsledek nebyl dosažen, látku pocházející z dubu představuje forma taninu.

Vědci z francouzského Institutu Européen de Chimie et Biologie in Pessac doufají, že acutissimin A bude jednou používán v léčbě proti rakovině. Při laboratorních výzkumech byla tato látka 250krát účinnější proti růstu rakovinotvorných buněk než Etoposid, lék dnes běžně užívaný při léčbě rakoviny plic.

Testy byly provedeny na červených vínech, protože obsahují více fenolickcých látek. U bílých vín vzniká acutissimin A delším ležením v sudu, vědci jsou však přesvědčeni, že jeho množství bude oproti červeným vínům nižší.

Trocha alkoholu chrání kosti žen
Zdroj: MF Dnes 02. 07. 2004

Vědci z londýnské nemocnice St. Thomas zkoumali účinky alkoholu na 46 párech identických dvojčat. Zjistili, že střídmé konzumentky alkoholu, které za týden vypily například osm sklenic piva nebo vína, měly výrazně hustší kosti než ty, které pily alkohol velmi málo.

Vědci se soustředili na hustotu minerálů v kostech a měřili ji v kyčlích a v páteři.

Svoje poznatky uveřejnili ve sborníku Annals of the Rheumatic Diseases. Výsledky výzkumu podporují předchozí studie, které potvrdily, že naopak kouření přispívá k řídnutí kostí a k osteoporóze.

Vědci sice nedokázali vysvětlit přímou souvislost mezi tvorbou kostní hmoty a příjmem alkoholu, ale doufají, že jejich zjištění bude možné využít k vývoji nové léčby osteoporózy.

Zároveň však upozorňují, že nadměrné množství alkoholu naopak struktuře kostí a celkovému zdraví rozhodně neprospívá. Profesor Tim Spector z londýnské nemocnice nepovažuje za pravděpodobné, že by byla konzumace alkoholu předepisována pacientkám jako terapie.

"Alkohol je jako každá jiná droga: působí různě na různé úrovni a jednotliví lidé na něj reagují různě." Zdůrazňuje, že bude třeba provést další studie, které by zjistily, co konkrétně v alkoholických nápojích má na kosti tak příznivý vliv.

Mírná konzumace vína snižuje rizika lidem s vysokým krevním tlakem

Lidé s vysokým krevním tlakem, kteří pravidelně konzumují 1 - 2 dcl vína snižují oproti abstinentům riziko vzniku krdiovaskulárního onemocnění až o 45%. Lidé, kteří konzumují víno několikrát do měsíce nebo týdně také snižují riziko infarktu nebo mrtvice.

V průběhu pětiletého sledování američtí vědci zjistili, že lidé ve věku od 40 do 80 let s vysokým krevním tlakem konzumující víno jednou týdně snižují riziko kardiovaskulárního onemocnění o 39 %, ti kteří konzumují víno jednou až dvakrát do měsíce o 17%. Nejvyšší procento patřilo osobám, které pijí víno každý den.

Pravidelná a mírná konzumace vína nemá zásadní vliv na srdeční rytmus. Výzkumný tým z bostonské univerzity zveřejnil výsledky působení vína na srdeční rytmus. Mírná konzumace podle vědců srdeční rytmus téměř neovlivňuje na rozdíl od osob, které konzumují více než doporučené denní dávky. Ti si vysokou konzumací alkoholu zadělávají na srdeční arytmii.

Srdeční arytmie sebou nese riziko vzniku mrtvice. Při nepravidelně pulsující krvi mohou vznikat krevní sraženiny putující do různých částí těla. Jestliže se sraženina dostane do mozku, může způsobit mrtvici.

Vědci sledovali skupinu dobrovolníků dvakrát ročně. Na základě výsledků uvedli, že abstinenti a lidé konzumující méně něž 3 skleničky denně měli stejný srdeční rytmus. Rizikovou skupinu představovali osoby konzumující více než 3 skleničky denně a to až o 34 % vyšší oproti předchozím dvěma skupinám.